Všechna tajemství přestanou být tajemnými jakmile je rozluští

"To ti jen tak neprojde!"-"Áááááááááá………!" a schytala jsem pořádnou spršku vody. Alespoň,že byla teplá. "Tak teď už půjdeš se mnou?" ptá se vítězoslavně Miki. "Fajn,když už jsem mokrá. Ale svleču se jen do spodního prádla. A ty se o NIC nepokusíš, jasný? Nijak moc tě totiž neznám, a nerada bych se v tobě spletla." A začnu se pomalu svlékat… -----------------------------------------------MICHAEL--------------------------------------------- Wow,tohle nevydržím. On se fakt svlíká. Má tak krásnou postavu. Holčičí. Dokonale holčičí,ale jako by byla celá poškrábaná! "Doufám,že na sobě máš trenky,nebo slipy,či jak se jmenuje to, co nosíš!" a pomalu se na mě otočí. "Mám trenky,neboj! Pomůžu ti,dej mi ruku." A opatrně ji vedu po mokré podlaze k vaně. Je tak sladká. Jde jistě,jako by na mě 100% spoléhala. Dřív takhle chodila po boku s Lianem, tak teď má alespoň mě. "Zvednout nohu,opatrně,tak,neboj a posaď se." Uklidňuji ji,když znejistí před vanou "Příjemné?"-"že se ptáš! Ve vaně jsem nebyla už ani nepamatuju. Posledně,když ještě žila Sarah!" a tmavé oči jí posmutní. "Řekneš mi,co se stalo?" pohladím ji jemně po tváři,na které má horké slzy. " Ale jestli nechceš,nemusíš,nebudu tě nutit." "Proč né! Máma byla alkoholička. A mou sestřičku to stálo život! Teď by jí bylo…18! Vlastně je narozená stejně jako ty. Už jsou to dva roky,co zemřela.. Věřím,že je to můj strážný andílek. Pomáhala mi,když mě máma zbila do nevědomí. Jestli sis všiml,a ty se na mě určitě koukáš,mám po celém těle jizvy-ty mi způsobila máma například příborovým nožem,vidličkou,propiskou… a jen proto,že se jí prostě chtělo. Já jsem byla totiž nechtěný dítě a tak mi to máma pořád dávala najevo!" "Nevím,co říct. Mrzí mě to."-"Míšo,nic říkat nemusíš,stejně už se to nezmění a jizvy na těle nebolí. Jen to,co mi zůstalo v srdci ano!" a zase pláče. Vlastně nepláče,jen jí po tvářích stékají slzy. --------------------------------------------------KRISTÝNA-------------------------------------------- "To je dobrý!" usměju se,když mi dal Michael pusu do vlasů a objal mě. "Studíš! Lehni si na mě." vyzve mě Mik a za ramene si mě na sebe položí. Je to nádherný pocit vědět,že se na někoho můžu spolehnout! Ležím Michaelovi na hrudníku, konečky dlouhých vlasů ve vodě… Miki má ruku na mém břiše a občas mi dá pusu. Je to romantický,ikdyž na pohled být asi nemůže. Je potřeba všechno vnímat tak,že si to máte užívat takové,jaké to je, né takové,jak to vypadá! Zrovna se s Michaelem zase líbáme,když najednou se prudce otevřou dveře a v nich stojí… "Co to tady vy dva děláte? Kristýno,jak to,že nejsi ve škole? A pan Michael taky určitě nemá dovolenou." Křičí na mě táta. "Tati,uklidni se. My jsme nic nedělali,vždyť jsme oblečení. Jen jsme se venku namočila a byla mi zima,takže jsem do školy jít nestihla. Miki mi napustil vanu,neodolal a šel se mnou. Ale nic se nestalo,neboj!" omlouvám se-> říkám to,co mi slina na jazyk přinese a sama se divím,co si dokážu během okamžiku vymyslet-> ikdyž,z části to pravda je! "Ne,tohle by nešlo,holčičko! Mistr Michael,komme out!" komolí taťka dva tak krásný jazyky! Chudák Michael,cítím,jak se celý klepe(pozn.smíchy) a já to nemůžu vydržet a bouchnu smíchy!" "Tati,prosím,neber to tak,že se ti směju,jen mi to celé přijde strašně směšné! Ty se zlobíš kvůli ničemu a Mik ti nerozumí! Jo a kdyby tady nebyl Michael,byla bych ve škole celá promočená a byla by mi zima." a pořád se nemůžu přestat řehnit! Když Miki zaslechl své jméno, začal nechápat ještě víc! "Enschuldigung,was??" zeptá se sladce,pro taťku nevědomím jazykem(pro mě taky,němčina? Nee!). "Nothing,Miki!" odpovím a zase se tlemím,protože taťka se zhluboka nadechl a odešel. Ten se musel tvářit! "Už asi půjdeme ven z vany,ne? Tvůj taťka se tvářil zajímavě."-"Jak?"zeptám se dychtivě a přitisknu se k Michaelovi. "No,tak jakože každou chvíli bouchne zlostí a celí zářivě červený!" popisuje Mikí a směje se.